Pasivní materiál
Mezi pasivní materiál patří některé materiály, které mají slabou polymerizaci. Dochází tak k pomalejšímu tvrdnutí spoje.
Jedná se o materiály, u kterých v případě přidání anaerobních lepidel neprobíhá přírodní cestou (nebo probíhá jen částečně a velmi slabě) polymerace, jelikož nefungují jako katalyzátory anaerobní reakce. Jedná se o nerezovou ocel, cín, hliník, zinek, ale i plasty a keramiku. V případě použití anaerobních lepidel a pasivních materiálů, je potřeba přidat aktivátor, který umožní proces polymerizace. Ten také pomůže daleko rychlejšímu vytvrdnutí lepeného spoje. Aktivátor se nanáší na jednu, případně obě lepené plochy a následně se nanese samotné lepidlo. Také u pasivních materiálů je délka vytvrdnutí lepených spojů velmi ovlivněna faktory, jako je druh lepidla, tloušťka nanesené vrstvy lepidla nebo teplota.